Pán prstenů - Putování po Středozemi
Počet hráčů: 1-5
Věk: podle krabice od 14 let, ale pro rodinné hraní určitě už mladší školní věk (pokud vám nevadí téma)
Doba hry: 60-120 minut
Cena: od 2400 Kč
Příprava: 10 minut + 5 minut na level postavy
Na český trh uvedl ADC Blackfire
Pán prstenů je jedno z témat, které mine málokoho. Přiznám, že pro mě byl Hobit a následně Pán prstenů vstupní branou do fantasy, do světa dračího doupěte, a stal se nedílnou součástí mého života. S tím samozřejmě i života mých dětí, oba starší kluci filmy viděli nesčetněkrát, četli jsme Hobita knihu, jednička to před dvěma lety zabil tím, že na čarodějnice šel za Gandalfa Bílého.
Takže přestože už doma dvě deskovky s tématem Pán prstenů máme, bylo jasné, že Pán prstenů – Putování po Středozemi prostě potřebujeme. Jako bonus hra vyšla česky ve stejnou chvíli jako anglicky, což nám usnadnilo rozhodování, jak hru pořídit.
Hned na úvod recenze ještě přidám informaci, že máme rozehrané dvě kampaně, v jedné máme za sebou pět her, v druhé sedm. Níže doufám nic nespoiluju J
Už předem bylo oznámeno, že se bude jednat o kooperativní hru řízenou aplikací. S tím už jsme my i kluci nějaké zkušenosti měli, hráváme takhle Descent. Na jednu stranu ke hře prostě potřebujete telefon nebo tablet (který se samozřejmě vybije ve chvíli, kdy je to nejnapínavější), na druhou stranu opravdu hrajete všichni spolu a technika hře umožní chovat se reálně. Vy nemůžete dopředu odhadnout co se stane, jak se hra bude chovat, jako to je u jednodušších kooperativních her.
Jak se to hraje hodně ve zkratce. Za prvé – ve hře nejsou kostky. Pokud rádi házíte, není to hra pro vás. Princip hry je velmi jednoduchý – máte svého hrdinu, který má k dispozici balíček karet. Každá karta má speciální schopnost a symbol pro úspěch/neúspěch. Na začátku svého tahu si několik vrchních karet z balíčku prohlédnete, jednu máte možnost si připravit – to znamená, že budete moci používat její speciální schopnost. Zbylé karty vrátíte do balíčku, můžete je dát nahoru nebo úplně dolů, většinou podle toho, jak si potřebujete nachystat úspěchy. Ve svém tahu pak máte dvě akce – ať už pohyb, boj, můžete něco prozkoumat – a ty se dějí tak, že otočíte určitý počet karet z balíčku a počítáte úspěchy, přidáváte připravené speciální schopnosti a snažíte se v tu danou chvíli uspět. Hra se odehrává ve dvou prostředích – buď na mapě krajiny, nebo na mapě místností. Úkoly jsou velmi rozmanité – v některých scénářích víc bojujete, někdy spíše hledáte vodítka a snažíte se přijít na řešení nějakého problému. Často se taky vyplatí nejít jen za hlavním cílem, ale občas splnit nějaký boční úkol, prohledat zapadlé údolí a podobně, protože vám to může přinést nějakou výhodu či výbavu do budoucna.
Postava vám zůstává po celou dobu kampaně (tzn. více her), můžete si ji postupně vylepšovat, získávat lepší zbraně, vybavení, můžete ale i změnit povolání a dostat se tak k dalším schopnostem.
Super je i to, že danou hru nemusíte vyhrát, abyste se mohli v příběhu posunout dál. Prostě jen nemáte informaci nebo jste nezískali co jste měli, takže se holt příště musíte snažit víc (nicméně hrajeme na lehčí úroveň obtížnosti a docela se nám daří, z 7 her jsme prohráli tuším jen jednou)
Co je na hře unikátní je příběh. Každá hra je vlastně součástí obrovské kampaně, kdy přidává další úkoly, další kousek příběhu, kterým vaši hrdinové prochází. Příběh není rozhodně přímočarý, často se stává, že vlastně nevíte, které rozhodnutí je správné a dovede vás zdárně k cíli. Někdy děláte rozhodnutí malá, někdy rozhodnutí, která nejspíš ovlivní budoucnost celé Středozemě. Prohledáte věž, a nic v ní nenajdete. Ale prohledá ji druhá postava a najde něco užitečného. Nebo trola. Dostanete boční úkol (prosím, najděte mi ztracenou ovečku), ale vlastně nevíte, zda vám to něco přinese, nebo vám postava jen poděkuje. A to je aspekt, který se mi moc líbí. Je to trochu jak v životě, kdy jste za dobrý skutek občas i potrestáni, kdy hledáte východ z jeskyně (nebo klíče) a až při třetím hledání zjistíte, že tam byl už dlouho. A hráčský pocit, kdy se radujete, že jste ten opravdu těžký test zvládli udělat – a ono to bylo vlastně k ničemu, protože jste našli jen čísi ztracenou brašnu. Herně je to prostě super, ačkoliv já osobně jsem spíše eurohráč, který rád počítá body a jde přímočaře k cíli, napětí z příběhu i mě plně pohltilo. Občas se mi sice někde vzadu v mozku urodí myšlenka, že si se mnou ta aplikace pěkně hraje, že mě nepustí dál dokud mě nepodrtí, ale je mi to vlastně jedno. Protože za zážitek ze hry to stojí.
Hra je samozřejmě hra pro dospělé, a nebere si servítky. Takže pokud si vaše děti nehrají na vojáky a nechcete se s nimi bavit o zabíjení skřetů, nebude asi úplně pro vás. Na druhou stranu neobsahuje žádné barvité popisy zabíjení, nenarazili jsme na žádné závadné scény (ať už zabíjecí, nebo příliš dospělácké), které bysme klukům chtěli zcenzurovat. Takže pokud je trol, elf, hobit a obouruční meč součástí vašeho domácího slovníku s klidným svědomím hru doporučím už pro mladší školní věk (školkáči můžou asistovat, ale herně to asi úplně nepoberou). Partie je z naší zkušenosti mezi hodinou a dvěmi, záleží jak moc plníte i vedlejší úkoly (občas se totiž stane, že už víme, jak v tu danou chvíli vyhrát, ale ještě je čas prohledat krajinu kolem, což partii samozřejmě prodlouží).
Po několika partiích zvládne hru své postavy dobře řídit i jednička (7, první třída), hra je kooperativní, takže je možné se otevřeně radit a ničemu to nevadí. Nicméně na kartách je dost textu, takže čtení se hodí. My kampaň hrajeme zatím tak, že máme dvě postavy – jednu řídí jednička a pomáhá mu táta (který obsluhuje aplikaci), druhou postavu má máma a příležitostně jí radí dvojka (který zároveň obsluhuje zbytek herních komponent, podává zlouny, žetony a užívá si příběh). Od druhé kampaně už počítám jednička dostane svoji vlastní postavu. Co ocením je i to, že tah hráčů je poměrně rychlý a ostatní se tedy nestihnou nudit, protože prakticky hned na ně zas přijde řada.
Pokud to mám nějak shrnout – Pán prstenů – Putovaní po Středozemi naprosto splnil naše očekávání. Je to hra, která vám nabídne krásný příběh, hra, kde budou děti žadonit abyste se dnes zas posunuli dál, protože Mami, já potřebuju vědět, jestli je chytíme! A chci už taky lepší luk! (a vůbec, já chci taky vědět jak to dopadne! Přece tu Středozemi zachráníme!)
Článek neprošel kontrolou pravopisu, pokud jste našli hrubky buď je přejděte nebo mi o nich napište, opravím je :D
Komentáře
Okomentovat